Válka je mým osudem dua Klicperová & Kutilová v Radioknize (Roman Elner)
Radiokniha
mě ani tentokrát nezklamala. V programu stanice Plus se od 28.
září objevila 8dílná
četba z reportážní knihy novinářské dvojice Markéta
Kutilová (1978) a Lenka Klicperová (1976). Jedná se o příběhy
z válkou rozdrásané Sýrie, které v knize „Válka
je mým osudem. Příběhy
obyčejných lidí z Iráku a Sýrie“
vyšly v roce 2020.
Zdálo
by se, že v dnešní době je více vypovídající fotografie
nebo filmový materiál, ale v tomto případě má psané a
díky pořadu mluvené slovo svou sílu. Obě zkušené novinářky,
které se už řadu let vydávají do míst válečných konfliktů,
se snaží odpovědět na palčivé otázky jako, proč se v Sýrii
vlastně bojuje, zda existuje šance, že válečný konflikt skončí…
Žijeme si v poklidu ve středu Evropy a dění v cizině
se objevuje v médiích jen útržkovitě. Četba tak posluchači
zprostředkovává dění v souvislostech a zároveň s očitým
svědectvím od lidí, kterých se syrský konflikt každodenně
dotýká. V neposlední řadě se v knize odráží, že
jejími tvůrkyněmi jsou ženy-novinářky, které sice asi více
riskují ve srovnání s muži, protože válečné konflikty
jsou především konflikty mužů, ale o to více se jim daří se
přiblížit obyčejným civilistům i aktérům konfliktů. Není to
lehký poslech, přes slova k posluchači proudí příběhy
utrpení a bezpráví, protože takové příběhy těžko
zastavitelná válka přináší. Jako posluchač jsem se místy až
styděl, za pokrytecké jednání nejen západních politiků, za
válečnou vřavu, kterou na panství poráženého Islámského
státu rozpoutalo Turecko, jinak nás spojenec v NATO. Četba
ukázala bezvýchodnou situaci především syrských Kurdů, i
jejich žen bojujících proti Islámskému státu, ty všechny
západní země využily a hodily doslova přes palubu a nechali na
pospas konfliktům, když v nich navíc zpočátku živili
naději na trvalou podporu. Četba mi připomněla i brutální
vraždu kurdské političky Hevrín Chalafové (1984-2019), která
plnila před lety média a které se dopustili Tureckem podporovaní
protikurdští bojovníci (odkaz).
Válka
brutálně poznamenává životy lidí. Území vzdálené pár set
kilometrů od mého bydliště je mi krvavými událostmi, brutalitou
i odlišným myšlením velmi vzdálené, přitom i to je svět, ve
kterém žijeme a který nás ovlivňuje víc, než si myslíme. Je
obdivuhodné, že obě novinářky mají sílu se vracet do míst
válečného dění, protože leccos působí naprosto bezvýchodně,
hlavní hybatelé totiž nejsou ve válečné oblasti. Jen víc
takové radiočetby.
Žádné komentáře:
Okomentovat