Radiokniha: Životní příběh Angely Merkel v 14dílné četbě (Roman Elner)

Dlouhodobě z několika pořadů stanice ČRo Plus, které poslouchám, hodnotím velmi pozitivně pořad Radiokniha. Je vlastně svým pojetím netradiční, z mého pohledu je na pomezí mezi publicistikou a slovesnou tvorbou a skoro bych řekl, že je to pořad tematicky více vhodný do programu stanic Vltava nebo Wave - než Plusu. Pořad poslouchám z rozhlasového archivu, kde jsou jednotlivé četby vesměs přístupné měsíc po odvysílání. Samozřejmě ne každá čtená kniha mě plně zaujme, některé knihy a z nich zprostředkované četby jsou pro mě nezajímavé, ale v průměru si pořad v mých očích drží vysokou úroveň. Podle mě i zásluhou dramaturgie Aleny Blažejovské.

Jednou z velmi zajímavých zprostředkovaných titulů byla kniha britsko-dánského politologa Matthewa Qvortropa (1967) „Angela Merkel“. S podtitulem „Nejvlivnější evropský politik“. Na vysvětlenou uvádím, že stejně jako český titul uvádí její příjmení bez české přípony -ová, i mně je bližší tato kratší verze. Překvapilo mě, že nejde o úplně nový titul, jak jsem si původně myslel. Kniha vyšla v originále už v roce 2016 (angl. Angela Merkel. Europe's Most Influential Leader) a česky v roce 2017 (nakladatelství Bourdon, 384 stran). Četba, a to 14dílná, což je na pořad s průměrným počtem kolem 10 dílů trochu nezvyklé, se objevila v programu od 13. září a kopírovala čas skutečných německých parlamentních voleb, ve kterých už Angela Merkel (1954) nekandidovala. Četba ji tak doprovodila při odchodu z aktivní politiky. Myslím, že i díky tomu mohl pořad získat pozornost více posluchačů. Angelu Merkel jsem vnímal posledních zhruba 30 let (po roce 1990), kdy se plně zapojila do vysoké německé a v roli kancléřky od roku 2005 i do evropské a světové politiky. Ona i její politika se dočkala řady zasvěcených i laických hodnocení, vždy to byly ale jen kusé publicistické sondy nebo shrnutí, pokud šlo o články nebo komentáře, které jsem si o Mutti Merkel, jak jí Němci nazývali, mohl občas se zájmem přečíst. Osobně mi byla sympatická její rozvážnost, až mužsky vědecký pohled na svět, leckdy stabilnost a předvídatelnost, důraz na vyrovnané rozpočty, civilnost, na první pohled někdy i zdánlivá plachost. Vzbuzovala ve mně pocit matky Němců, i když sama je bezdětná. Znal jsem její slabost pro Českou republiku, která se jejím životem vinula od 80. let, kdy v Praze pobývala na vědecké stáži a vybudovala si celoživotní přátelství s později předsedou Akademie věd prof. Rudolfem Zahradníkem (1928-2020). Nenapadá mě žádný český politik, natož politička, kterého by šlo k Angele Merkel přirovnat, těžko asi v budoucích letech v čele evropského státu, a k tomu sousednímu, bude obdobný tak české společnosti nakloněný politik (pokud nepočítám přátelské Slovensko).

Na četbě oceňuji, že mi předestřela příběh mimořádně silné a rozvážné ženy, oblíbené političky, která samozřejmě leckdy využívala a přiživovala různými kroky své píár a naslouchala radám svých poradců, ale snažila se o vlastní autentickou politiku - a překvapivě dokázala některými svými politickými kroky i šokovat (třeba v době uprchlické krize). Četba ukázala život Angely Merkel v plastickém pojetí, bez přílišné adorace, od narození až právě do roku 2016. Autor by určitě dokázal dnes připsat pár dalších kapitol o dění do roku 2021. S oblibou si přečtu nebo poslechnu biografie zajímavých inspirativních osobností, mezi něž Merkel patří. Leccos nového jsem se v souvislostech dozvěděl. Četba celou dobu poutala mou pozornost, nebyla to kulisa k jiné činnosti. Pamatuji si například na pasáže, kdy mladá žákyně Angela stojí na vysoko nad bazénem se tyčícím odrazovém můstku a jako většina spolužáků se bojí skočit, ale neslézá, jen stojí a v mysli už tehdy vědecky promýšlí, zda skočit nebo ne. Když po dlouhých minutách vše zanalyzuje a vyhodnotí, k překvapení všech odhodlaně skočí. Zaujaly mě i pasáže popisující, jak si tak úplně nepřála za německého prezidenta Joachima Gaucka, ale nakonec z nich, i v mých očích, byl fungující politický tandem. Připomněl jsem si pozadí tvrdého vyjednávání při řešení problémů s řeckou dluhovou krizí. Nejen tyto pasáže mi ukázaly, jak je v politice důležitá znalost lidí a psychologie. Ne vše se Merkel povedlo, ale o to víc se nejen v četbě ukázala jako kultivovaná žena z masa a kostí, ctěná i řadou svých odpůrců.

Autor knihy její portrét vykreslil brilantně a poutavě, četbu hodnotím jako vysoce kvalitní a zajímavou. Budu rád, když v pořadu Radiokniha znovu narazím na podobný typ četby nebo když dokonce ČRo Plus bude třeba titul po čase reprízovat. Zajímalo by mě, jak si zrovna tato četba vedla v porovnání s jinými tituly. Třeba někdy na nějakém klubovém setkání v rozhlase dojde na otázku a na zprostředkování faktů.