Libor Pátý nekrolog ČčpF

Se svolením redakce Československého časopisu pro fyziku přinášíme další nekrolog Libora Pátého, který vyšel v čísle 3/2021, svazek-ročník 71. 

Čtěte zde.

Nekrolog Libor Pátý

Zemřel Libor Pátý, spoluzakladatel Klubu

V pondělí 11. ledna 2021 zemřel Libor Pátý. Členové Klubu a mnozí další, kteří jej znali osobně nebo i zprostředkovaně, přijali zprávu o úmrtí s velkým zármutkem.

Narodil se 23. července 1929. Prožil dlouhý život ovlivněný dějinnými událostmi, které ho formovaly. Musel se tak potýkat s mnoha životními těžkostmi. Celý život – navzdory nepřízním – byl aktivní a činorodý, rozkročený mezi humanitními a technicko-přírodovědnými tématy. Miloval vážnou hudbu. Spolu s manželkou Ludmilou Eckertovou koncertoval v komorním kvintetu. On hrál na fagot, manželka na flétnu. Libora Pátého zajímala historie a především osudy českých vzdělanostních elit, pronásledovaných krutě ve 20. století. Původně zvažoval studium historie. Jedním z jeho velkých přátel byl historik Josef Petráň (1930-2017), oba je pojil nedobrovolný pobyt v pomocných technických praporech.

Už od středoškolských studií na nymburském gymnáziu měl nálepku „politicky nespolehlivé osoby“. V maturitním ročníku 1948 byl po udání za neopatrný výrok vůči školní bustě J. V. Stalina vyloučen ze všech gymnázií v republice. Maturitu nakonec složitě skládal na jiné škole. Zvolil studium fyziky a matematiky na tehdejší Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během studia byl na dva roky povolán do řad pomocných technických praporů, poté mohl sice vysokoškolská studia dokončit, snahu zůstat na katedře jako asistent ale přerušil dozvuk důvodu jeho předmaturitního vyloučení - a tak byl vyhozen z vysoké školy a nucen živit se prací v žárovkárně. Po čase se mohl vrátit na vysokou školu, tentokrát na nedávno vzniklou Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se seznámil i se svou manželkou.  Velkou část života tak spojil Libor Pátý s Univerzitou Karlovou. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se stal zakladatelem oboru fyziky nízkých tlaků. Režim jeho vysokoškolskou vědeckou dráhu znesnadňoval. Libor Pátý nezatrpkl. Byl aktivním a činorodým organizátorem, čestným člověkem ctěným nejen svými žáky. Propojoval své zájmy: kulturu, historii a fyziku. Logickým vyústěním předlistopadových vysokoškolských aktivit byl počátkem roku 1989 Kruh nezávislé inteligence, který Libor Pátý spoluzakládal a snažil se v něm propojit vyučující a další názorově spřízněné osoby z vysokých škol, které tím vykročily z šedé zóny směrem k představitelům disentu. Jako předseda Kruhu nezávislé inteligence spoluzakládal i Občanské fórum a podílel se na dění kolem přelomového roku 1989, stal se mostem mezi studenty a disidenty.

Celoživotní téma vzdělanosti a zájmu o školství před něj předestřelo v klíčových polistopadových měsících úřednicko-politickou kariéru. Stal se náměstkem ministra školství. Počátkem 90. let spolupracoval na transformaci republikového školství, rozvíjel vztahy v této oblasti s blízkým i vzdáleným zahraničím, příkladem je česko-rakouský vědecko-studijní program Aktion. Dopomohl vzniku regionálních vysokých škol. S obavami v pozdějších letech vnímal, že vysoké školství se dostává do vleku finančních kalkulací a podvodů s vysokoškolskými tituly.

I po odchodu do důchodu zůstal od 2. poloviny 90. let stále činorodý. Jako předseda Evropského kulturního klubu až do roku 2008 organizoval v budově Akademie věd na Národní třídě veřejné přednášky s hosty různorodých vědeckých oborů. Jeho zrak a sluch se začal zhoršovat.

Klubová činnost mu byla blízká. S koncem působení v Evropském kulturním  klubu i v pokročilém věku napnul síly a spoluzakládal Klub přátel Šestky, vzniklý na podnět posluchačů kolem stanice Českého rozhlasu 6 navazující na Svobodnou Evropu. Klubu věnoval energii a zájem ve zbývajících letech. Tato kapitola jeho života není řadě lidí tolik známa. Věřil, že stanice i Klub může kolem sebe shromažďovat vzdělané a přemýšlivé posluchače a propojovat je názorově i tematicky, ve prospěch jich samých i ve prospěch celé společnosti. Ctil práci a rozhlasové působení profesora Otakara Matouška (1899-1994). Libor Pátý rozšířil řady svých přátel o rozhlasové pracovníky stanice Český rozhlas Šest, později Plus. Transformace Českého rozhlasu přinesla po roce 2013 změny, kvůli kterým zatím nedošly náměty Libora Pátého plného naplnění. Dokud mu zdravotní situace dovolovala, podílel se na chodu Klubu, který existuje i nadále. Od počátku Klubu byl jeho čelním představitelem, propojoval posluchače a členy Klubu s jednotlivými rozhlasovými pracovníky, poskytoval Klubu zázemí a především podnětné myšlenky, životní zkušenosti a nadhled, s oblibou věcně hovořil i opravdově naslouchal.

V srdcích těch, kteří zesnulého znali, zůstane řada vzpomínek. Klub se vynasnaží i nadále pokračovat v činnosti, pamětliv odkazu Libora Pátého.

Čest jeho památce!   




Autor: Roman Elner (leden 2021)

Ohlédnutí za setkáním posluchačů pořadu Vertikála 12. 10. 2019

Milí příznivci naší oblíbené stanice Český rozhlas Plus,
bylo to opět v sobotu od 14 hodin, kdy jsme se v komorním počtu sešli v reprezentačním prostoru Českého rozhlasu zvaného „Galerie Vinohradská 12“ právě na tradiční ulici Vinohradské, v centru našeho hlavního města Prahy, na dalším našem klubovém setkání, které je vždy vyhledávaným prostorem k diskuzi s tvůrčími rozhlasovými pracovníky a příležitostně i s vedením stanice či rozhlasu jako celku o odvysílaném, ale též o plánech do budoucna. Seznámit se v exkluzivním předstihu o budoucích projektech, to je jeden z benefitů pravidelných setkání klubu v Galerii Vinohradská 12. Ač tato klubová setkání probíhají zcela v naši klubové režii, o to více nás těší trvající zájem rozhlasových pracovníků o tato naše setkávání se a jejich hojná účast a především otevřenost.

Ve vysílání často slýcháme o zadaném průzkumu popisujícím naši společnost. Ano, byli jsme i o tomto konceptu informováni předem a bylo nám vysvětleno, proč se tak bude dít, co je cílem a proč bude výsledek prezentován způsobem denně postřehnutelným ve vysílání. Kdy a kde se tak stalo? Na klubovém setkání v Galerii Vinohradská 12 s šéfredaktorem Plusu panem Šabatou v sobotu 15. června 2019. Velmi si ceníme přístupu pana šéfredaktora a času, který nám věnoval nejen při vlastní prezentaci, ale především v následné několikahodinové společné diskuzi.

Ono rozdělení není jen obecně slyšitelné z vysílání Plusu, je skutečné a stalo se proto jedním z důležitých argumentů vysvětlujících obsah pořadu Vertikála. A opět se tak událo na klubovém setkání v Galerii Vinohradská 12, tentokrát v sobotu 12. října 2019, s tvůrci pořadu paní Evou Hůlkovou a panem Adamem Šindelářem, kteří nám zcela otevřeně odpovídali na naše otázky a názory na tento důležitý pořad o formách vnímání náboženských směrů dneška. Vysvětlili nám, proč Vertikála vypadá právě tak, jak ji můžeme pravidelně každou neděli slýchat.

Tato celoklubová setkání jsou první a hlavní aktivitou Klubu rozhlasové analytické publicistiky. Jako druhý cíl si můžeme společně pojmenovat již více jak deset let trvající práci na kolektivní reflexi vysílání jednotlivých pořadů i stanice jako celku. To vše vždy s ohledem na základní myšlenku charakterizující většinu nás v klubu: „volné společenství existující od roku 2008 a sdružující posluchače a přátele kvalitních současných a budoucích analyticko-publicistických pořadů a rozhlasové novinařiny, která má kořeny v Českém rozhlase 6 navazujícím na vysílání Rádia Svobodná Evropa“. Ano, může se to na první pohled jevit již jako překonaná sentimentalita, ve skutečnosti však Rádio Svobodná Evropa je v mnoha našich členech stále nejenom vzpomínkou, ale též metou. Metou, ke které by si řada z nás přála, aby náš Plus nejen směřoval, ale též ji minimálně dosáhl. I proto existuje klub, i proto se stále snažíme být spolu. Spolu posluchači a tvůrci pořadů. Věříme totiž, že posluchač bez tvůrce, stejně tak tvůrce bez posluchače, budou-li žít samostatně, jsou takto zbyteční.  Sama již zmíněná minulost nám může být inspirací a budoucnost je na nás. Samozřejmě plně akceptujeme i ty smýšlející opačně a o naše setkávání se trvale jevící nezájem. Otevřenost, se kterou k nám posluchačům přistupují ti tvůrčí pracovnici ochotní se s námi v Galerii setkávat, nás naplňuje i nadále nadějí.

Ještě v docela nedávné době byli členové klubu pravidelnými účastníky různých diskuzních pořadů, příspěvek člena klubu zazněl též v pořadu Názory a argumenty ještě před založením stanice Plus (stalo se tak 4. srpna 2012). Poté společné setkávání se i na rozhlasových vlnách, které jsme pěstovali mnoho let u příležitosti Vánoc a příchodu nového roku, ustoupilo a s odstupem času můžeme spolehlivě vnímat tuto změnu jako jen málo podporující příznivce Plusu ke společné práci nejen na podpoře této ojedinělé stanice, ale i Českého rozhlasu jako celku, což lze v dnešní době bohaté na diskuzi o významu médií veřejné služby a významu zpravodajství i publicistiky podporující moderní společenské trendy, považovat za vítané k novému promyšlení.

Klub rozhlasové analytické publicistiky je nejen, a dovolte mi nás takto nazvat, „funklubem“ Českého rozhlasu Plus, ale též přítelem a podporovatelem tvůrčích pracovníků a jejich těžké a náročné práce. Současně jsme názorově pestří a naše členská základna je bez nadsázky složena že všech společenských vrstev a tedy i voličů zcela všech myslitelných politických stran i hnutí. A to nás v žádném případě neoslabuje, ba právě naopak, tato názorová pestrost nám dovoluje nevést polemiku souhlasících, ale skutečnou diskuzi.

Milí čtenáři webu Českého rozhlasu Plus,
dočítáte řádky popisující Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP), jeho cíle, činnost i přání. Nás aktivních je hrstka, formálně celkem zhruba stovka. Mezi námi je mnoho z nás, kteří máme na srdci hodně co říci k jednotlivým pořadům i směřování stanice jako celku. Každý měsíc se schází úzká skupinka členů a připravuje velké setkání v Galerii Vinohradská 12, diskutuje o Plusu i o všem, co souvisí s životem dnešních dnů v médiích i v naší společnosti. Vítáme i další z nás posluchačů majících zájem na účasti na vývoji klubu. Věříme, že my posluchači a Plus budeme i nadále patřit k sobě. Přesvědčit se o tom můžeme vzájemně před letními prázdninami v roce 2020, kdy se, věříme, opět znovu sejdeme v Galerii Vinohradská 12.

David Klíma
koordinátor klubu

*************************************************************
Tento text nebyl zveřejněn v klubové sekci Plusu (https://plus.rozhlas.cz/klub-posluchacu-7206152).

Co je klub, čím se zabývá?

Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) provázel ještě pod názvem Klub přátel Šestky (KPŠ) dnes už zaniklou analyticko-publicistickou stanici Český rozhlas 6 (ČRo 6). Od prvopočátku se volně sdružení a s rozhlasem propojení členové Klubu zaměřili na podporu kvalitních analyticko-publicistických rozhlasových pořadů vysílaných právě na stanici ČRo 6. Po ukončení vysílání stanice ČRo 6, která v roce 2013 vplynula některými pořady vysílacího schématu do nově vzniklé stanice ČRo Plus, se členové Klubu domluvili na změně názvu Klubu. Z Klubu přátel Šestky se stal Klub rozhlasové analytické publicistiky – a samotným názvem vyjadřuje cíl i směřování. Donedávna se Klub soustředil na pořady stanice Plus. Čas od času vznikly písemné reflexe hodnocení jednotlivých pořadů  i celého vysílacího schématu stanice Plus. Vždy ale s důrazem na analytickou publicistiku. Na konci roku 2016 došlo k „rozkročení“. Klub zaměřil pozornost i na další podnětné pořady vysílané i na jiných stanicích ČRo (jako Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Wave). Intenzivním poslechem jednotlivých členů Klubu a společnou prací vznikly Reflexe analyticko-publicistických pořadů.  K reflektovaným pořadům za účasti některých jejich tvůrců Klub ve spolupráci s ČRo uspořádal tematická klubová setkání v Galerii Vinohradská 12. Proběhlo v komorním počtu účastníků, sklidilo vesměs pozitivní ohlas ze strany členů Klubu i rozhlasových hostů.

Co je tzv. „jádro“ klubu, jak klub a jeho členové pracují?

K samotné práci a klubu bychom rádi podotkli, že klub je tvořen několika desítkami osob, jejichž poutem je právě přátelský vztah k Rozhlasu, rozhlasovému vysílání a rozhlasovým tvůrcům. Vybraná skupina členů klubu, tzv. „jádro“, se každoměsíčně ve volném čase schází a s podporou členské základny reflektuje dění kolem Rozhlasu. Výsledkem takové soustředěné práce jsou zpravidla  písemné reflexe. Rád bychom, kdyby byly mostem k budoucímu dialogu.

Stručně o KRAPu

Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) – volné společenství existující od roku 2007 /původně pod názvem Klub přátel Šestky (KPŠ)/ a sdružující posluchače a přátele kvalitních současných a budoucích rozhlasových analyticko-publicistických pořadů Českého rozhlasu a podporující tvůrčí pracovníky Rozhlasu spojené s těmito pořady.