neděle 19. prosince 2021
Válka je mým osudem dua Klicperová & Kutilová v Radioknize (Roman Elner)
Radiokniha mě ani tentokrát nezklamala. V programu stanice Plus se od 28. září objevila 8dílná četba z reportážní knihy novinářské dvojice Markéta Kutilová (1978) a Lenka Klicperová (1976). Jedná se o příběhy z válkou rozdrásané Sýrie, které v knize „Válka je mým osudem. Příběhy obyčejných lidí z Iráku a Sýrie“ vyšly v roce 2020.
Zdálo by se, že v dnešní době je více vypovídající fotografie nebo filmový materiál, ale v tomto případě má psané a díky pořadu mluvené slovo svou sílu. Obě zkušené novinářky, které se už řadu let vydávají do míst válečných konfliktů, se snaží odpovědět na palčivé otázky jako, proč se v Sýrii vlastně bojuje, zda existuje šance, že válečný konflikt skončí… Žijeme si v poklidu ve středu Evropy a dění v cizině se objevuje v médiích jen útržkovitě. Četba tak posluchači zprostředkovává dění v souvislostech a zároveň s očitým svědectvím od lidí, kterých se syrský konflikt každodenně dotýká. V neposlední řadě se v knize odráží, že jejími tvůrkyněmi jsou ženy-novinářky, které sice asi více riskují ve srovnání s muži, protože válečné konflikty jsou především konflikty mužů, ale o to více se jim daří se přiblížit obyčejným civilistům i aktérům konfliktů. Není to lehký poslech, přes slova k posluchači proudí příběhy utrpení a bezpráví, protože takové příběhy těžko zastavitelná válka přináší. Jako posluchač jsem se místy až styděl, za pokrytecké jednání nejen západních politiků, za válečnou vřavu, kterou na panství poráženého Islámského státu rozpoutalo Turecko, jinak nás spojenec v NATO. Četba ukázala bezvýchodnou situaci především syrských Kurdů, i jejich žen bojujících proti Islámskému státu, ty všechny západní země využily a hodily doslova přes palubu a nechali na pospas konfliktům, když v nich navíc zpočátku živili naději na trvalou podporu. Četba mi připomněla i brutální vraždu kurdské političky Hevrín Chalafové (1984-2019), která plnila před lety média a které se dopustili Tureckem podporovaní protikurdští bojovníci (odkaz). Válka brutálně poznamenává životy lidí. Území vzdálené pár set kilometrů od mého bydliště je mi krvavými událostmi, brutalitou i odlišným myšlením velmi vzdálené, přitom i to je svět, ve kterém žijeme a který nás ovlivňuje víc, než si myslíme. Je obdivuhodné, že obě novinářky mají sílu se vracet do míst válečného dění, protože leccos působí naprosto bezvýchodně, hlavní hybatelé totiž nejsou ve válečné oblasti. Jen víc takové radiočetby.
Radiokniha: Životní příběh Angely Merkel v 14dílné četbě (Roman Elner)
Dlouhodobě z několika pořadů stanice ČRo Plus, které poslouchám, hodnotím velmi pozitivně pořad Radiokniha. Je vlastně svým pojetím netradiční, z mého pohledu je na pomezí mezi publicistikou a slovesnou tvorbou a skoro bych řekl, že je to pořad tematicky více vhodný do programu stanic Vltava nebo Wave - než Plusu. Pořad poslouchám z rozhlasového archivu, kde jsou jednotlivé četby vesměs přístupné měsíc po odvysílání. Samozřejmě ne každá čtená kniha mě plně zaujme, některé knihy a z nich zprostředkované četby jsou pro mě nezajímavé, ale v průměru si pořad v mých očích drží vysokou úroveň. Podle mě i zásluhou dramaturgie Aleny Blažejovské.
Jednou z velmi zajímavých zprostředkovaných titulů byla kniha britsko-dánského politologa Matthewa Qvortropa (1967) „Angela Merkel“. S podtitulem „Nejvlivnější evropský politik“. Na vysvětlenou uvádím, že stejně jako český titul uvádí její příjmení bez české přípony -ová, i mně je bližší tato kratší verze. Překvapilo mě, že nejde o úplně nový titul, jak jsem si původně myslel. Kniha vyšla v originále už v roce 2016 (angl. Angela Merkel. Europe's Most Influential Leader) a česky v roce 2017 (nakladatelství Bourdon, 384 stran). Četba, a to 14dílná, což je na pořad s průměrným počtem kolem 10 dílů trochu nezvyklé, se objevila v programu od 13. září a kopírovala čas skutečných německých parlamentních voleb, ve kterých už Angela Merkel (1954) nekandidovala. Četba ji tak doprovodila při odchodu z aktivní politiky. Myslím, že i díky tomu mohl pořad získat pozornost více posluchačů. Angelu Merkel jsem vnímal posledních zhruba 30 let (po roce 1990), kdy se plně zapojila do vysoké německé a v roli kancléřky od roku 2005 i do evropské a světové politiky. Ona i její politika se dočkala řady zasvěcených i laických hodnocení, vždy to byly ale jen kusé publicistické sondy nebo shrnutí, pokud šlo o články nebo komentáře, které jsem si o Mutti Merkel, jak jí Němci nazývali, mohl občas se zájmem přečíst. Osobně mi byla sympatická její rozvážnost, až mužsky vědecký pohled na svět, leckdy stabilnost a předvídatelnost, důraz na vyrovnané rozpočty, civilnost, na první pohled někdy i zdánlivá plachost. Vzbuzovala ve mně pocit matky Němců, i když sama je bezdětná. Znal jsem její slabost pro Českou republiku, která se jejím životem vinula od 80. let, kdy v Praze pobývala na vědecké stáži a vybudovala si celoživotní přátelství s později předsedou Akademie věd prof. Rudolfem Zahradníkem (1928-2020). Nenapadá mě žádný český politik, natož politička, kterého by šlo k Angele Merkel přirovnat, těžko asi v budoucích letech v čele evropského státu, a k tomu sousednímu, bude obdobný tak české společnosti nakloněný politik (pokud nepočítám přátelské Slovensko).
Na četbě oceňuji, že mi předestřela příběh mimořádně silné a rozvážné ženy, oblíbené političky, která samozřejmě leckdy využívala a přiživovala různými kroky své píár a naslouchala radám svých poradců, ale snažila se o vlastní autentickou politiku - a překvapivě dokázala některými svými politickými kroky i šokovat (třeba v době uprchlické krize). Četba ukázala život Angely Merkel v plastickém pojetí, bez přílišné adorace, od narození až právě do roku 2016. Autor by určitě dokázal dnes připsat pár dalších kapitol o dění do roku 2021. S oblibou si přečtu nebo poslechnu biografie zajímavých inspirativních osobností, mezi něž Merkel patří. Leccos nového jsem se v souvislostech dozvěděl. Četba celou dobu poutala mou pozornost, nebyla to kulisa k jiné činnosti. Pamatuji si například na pasáže, kdy mladá žákyně Angela stojí na vysoko nad bazénem se tyčícím odrazovém můstku a jako většina spolužáků se bojí skočit, ale neslézá, jen stojí a v mysli už tehdy vědecky promýšlí, zda skočit nebo ne. Když po dlouhých minutách vše zanalyzuje a vyhodnotí, k překvapení všech odhodlaně skočí. Zaujaly mě i pasáže popisující, jak si tak úplně nepřála za německého prezidenta Joachima Gaucka, ale nakonec z nich, i v mých očích, byl fungující politický tandem. Připomněl jsem si pozadí tvrdého vyjednávání při řešení problémů s řeckou dluhovou krizí. Nejen tyto pasáže mi ukázaly, jak je v politice důležitá znalost lidí a psychologie. Ne vše se Merkel povedlo, ale o to víc se nejen v četbě ukázala jako kultivovaná žena z masa a kostí, ctěná i řadou svých odpůrců.
Autor knihy její portrét vykreslil brilantně a poutavě, četbu hodnotím jako vysoce kvalitní a zajímavou. Budu rád, když v pořadu Radiokniha znovu narazím na podobný typ četby nebo když dokonce ČRo Plus bude třeba titul po čase reprízovat. Zajímalo by mě, jak si zrovna tato četba vedla v porovnání s jinými tituly. Třeba někdy na nějakém klubovém setkání v rozhlase dojde na otázku a na zprostředkování faktů.
Osobnost Libora Pátého připomenuta při přednášce Evropského kulturního klubu (Roman Elner)
Ve čtvrtek 7. října 2021 se konal (od března 2020) 1. pokovidový a jinak v pořadí 241. podvečer Evropského kulturního klubu (EKK). Před hlavní přednáškou večera (na filozoficko-fyzikální téma) „Filozofie vakua“ zavzpomínal aktuální předseda EKK RNDr. Petr Zamarovský, CSc. (1952) (čtěte i na astro.cz) na několik osobností zemřelých v předchozích měsících, které byly v minulosti přednášejícími hosty na podvečerech EKK. Vzpomenul tak na socioložku Jiřinu Šikovou (1935-2021), filozofa a matematika Jana Sokola (1936-2021) a především na Libora Pátého (1929-2021). Petr Zamarovský je absolventem MFF UK, kde si vybral - ovlivněn osobou a osobností přednášejícího pracovníka fakulty, jímž byl právě Pátý - studium vakuové fyziky. S Pátým ho pojilo celoživotní vřelé přátelství, navštěvoval Pátého v posledních letech ve smíchovské vile. Ke vzpomínání na Libora Pátého přizval i mě. S Petrem Zamarovským mě pojí pracovní vztahy i přátelství, byli jsme kolegové na FEL ČVUT, kde na rozdíl ode mě stále pracuje. Měl jsem možnost v krátké čtvrthodině promluvit o Liboru Pátém a jeho vztahu k rozhlasu a především o našem klubu. Od přítomných posluchačů, kteří Libora Pátého vesměs dobře znali z „fyzikálního světa“, se mi dostalo příznivých reakcí a reflexí. Petr Zamarovský přiblížil život Libora Pátého až do roku 2008, což je rok, kdy se Pátý vzdal předsednictví EKK (2004-2008). Jak vidno, spolková činnost byla Liboru Pátému blízká, hned poté se pustil s plným nasazením do spoluorganizování našeho dnešního Klubu přátel rozhlasové analytické publicistiky (v letech 2008-2014 pod názvem Klub přátel Šestky, při ČRo 6). Tahle „rozhlasová“ kapitola jeho života není mnohým lidem známá.
EKK vznikl po Sametové revoluci a měl řadu národních větví v Evropě i světě. 6. sekce EKK pro vědu a filozofii pořádá od roku 1991 dodnes pravidelné přednáškové podvečery, v posledních letech se ve spolupráci s Radou vědeckých společností, konají se vždy první čtvrtek v měsíci od 17. h. v sále č. 206 v hlavní budově Akademie věd České republiky na pražské Národní třídě a jsou zcela zdarma a volně přístupné všem zájemcům. Na 1. pokoronavirovém setkání se sešlo jen 18 posluchačů, v době před koronavirovou nákazou byly podvečery navštěvovány mnohem četněji.
EKK se potýká s řadou podobných problémů jako náš Klub (jak o sobě a své činnosti dávat víc vědět, jak přilákat více posluchačů…). I vy se můžete stát v případě zájmu návštěvníky podvečerů (o zasílání e-mailových pozvánek se lze přihlásit u P. Zamarovského), o existenci přednášek i o EKK ví více i můj jaderný klubový kolega Jiří Kalibera.
sobota 18. prosince 2021
Termínovka setkání jádra v roce 2022
Jádra se může po předchozí domluvě zúčastnit každý člen klubu.
Účast na jádru je možná také prostřednictvím prostředků výpočetní techniky.
V případě vašeho zájmu stačí zavolat na klubový záznamník 608 708 714 nebo napsat e-mail koordinátorovi davkli (at) post.cz.
Příští setkání jádra (v Praze):
22/1/2022
19/2/2022
19/3/2022
23/4/2022
14/5/2022
11/6/2022
(termíny mohou být aktuálně změněny)
neděle 12. prosince 2021
Libor Pátý nekrolog ČčpF
Se svolením redakce Československého časopisu pro fyziku přinášíme další nekrolog Libora Pátého, který vyšel v čísle 3/2021, svazek-ročník 71.
Čtěte zde.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)