Klubové setkání KRAP
sobota 2. 12. 2017, Galerie Vinohradská 12 (výstavní a konferenční prostor ČRo)
Přítomno:
9 členů a příznivců Klubu; za ČRo: Milan Pokorný (ombudsman ČRo), Kateřina Rathouská (vedoucí Tvůrčí skupiny Drama a literatura, reflektované pořady stanice Vltava: Čajovna, Minutové hry)
1. část setkání (14:00-15:00) s hostem: ombudsmanem Milanem Pokorným
Přítomného hosta – pana ombudsmana Pokorného – a členy a příznivce Klubu přivítal Roman Elner (člen “jádra” Klubu).
■ Pan Pokorný na výzvu R. Elnera zhruba ¾ h. přítomným obsáhle vysvětlil, jak se dostal k práci v ČRo. Zajímavě, s řadou historek a postřehů k rozhlasovému dění minulých let, vyprávěl nejen o vlastním každodenním pracovním působení v Týdeníku Rozhlas, ale konkrétně i obecně o Rozhlase.
■ Pan Pokorný stručně vysvětlil roli a náplň funkce rozhlasového ombudsmana, zaznělo mimo jiné:
→ nechce být mediátorem dovnitř Českého rozhlasu a řešit vnitropodnikové problémy jeho zaměstnanců či vztahy mezi odděleními
→ svoje poslání spatřuje v kontaktu s veřejností, zejména s posluchači
→ posluchačům se např. snaží vysvětlit, že ve vysílání mají zaznívat hlasy z celého politického spektra (odpovídá často na posluchačské výtky ohledně politického obsahu vysílání)
→ ombudsman řeší i jiné stížnosti: k práci jednotlivých redaktorů, k pokrytí území signálem, k autorským právům, apod.
■ Na otázku R. Elnera, jak by zhodnotil poslední Klubem vypracovanou Reflexi pořadů č. 2, řekl pan Pokorný, že Reflexe je spíše faktickým popisem, chybí v ní konkrétní kritické hodnocení, takže v textu nevidí podněty k práci ombudsmana.
■ Z řad přítomných návštěvníků setkání zazněly dotazy k práci a roli ombudsmana. Pan Pokorný je vstřísně zodpověděl. S odpoledním setkáním byl spokojen. Klub a některé jeho členy zná dlouhodoběji z dob, kdy byl šéfredaktorem Týdeníku Rozhlas. Vybídl, aby kdokoliv z členů Klubu nebo posluchačů neváhal a kritické nebo pochvalné podněty mu sdělil osobně (při návštěvě jeho pracovny v budově ČRo) nebo mu je adresoval písemně. Uvedl (i v souvislosti s poslední klubovou Reflexí), že stojí o hlubší adresnou konkrétní kritiku nebo podněty, v takové podobě, aby ji mohl využít k dialogu nebo rovnou k jednání při pokusu o nápravu posluchačům nevyhovujícího stavu. Považuje vzájemnou kritiku mezi přáteli za správnou, přislíbil, že na pozvání se opět rád zúčastní jiného klubového Setkání.
2. část setkání (15:00-16:00): diskuze s Kateřinou Rathouskou (vedoucí Tvůrčí skupiny Drama a literature)
Úvodem Roman Elner stručně paní Rathouské popsal Klub, jeho historii (v roce 2017 desetiletou) a cíle Klubu i poslední Reflexe pořadů. Paní Rathouská potvrdila, že i podle ní klubová Reflexe neobsahuje pochvalu ani hlubší kritiku pořadů (v jejím případě navíc už nevysílaných, viz zrušená Čajovna na Vltavě), není pro ni tedy podnětná. Paní Rathouská reagovala na různé dotazy z řad přítomných (např. otázka “poslechovosti”/ R. Elner; otázka “na roli center výroby a jejich vztahů s jednotlivými stanicemi, které jsou zadavateli výroby jednotlivých pořadů”/F. Musil).
Odpovědi paní Rathouské lze shrnout do hlavních bodů:
■ Řadoví pracovníci Rozhlasu (na nižší úrovni než šéfredaktoři) nemají ambice, ani jim příliš nepřísluší, ovlivňovat programové schéma či organizační strukturu Rozhlasu. Respektují současný stav a vidí v něm i klady (např. práce v centrech výroby je pro jednotlivé rozhlasové tvůrčí pracovníky pestřejší než v jednotlivých stanicích).
■ Protože je paní Rathouská spojena s výrobou slovesných/literárních pořadů, má především kladné ohlasy na kvalitu vyrobených a vysílaných pořadů. Při nákupu autorských práv platí ČRo většinou “světové” ceny bez ohledu na místně obvyklé ceny v ČR – z toho plyne i omezený počet repríz a možnost poslechu z iRadia jen po dobu 7 dní.
■ Nízká poslechovost nebo pomíjení poslechovosti by mohla být využita zastánci spojení ČRo s Českou televizí, model spojení rozhlasu a televize do jedné instituce v jiných zemích znamenal vždy pokles podpory slovesných pořadů (výroby i vysílání). V ČR sice není kultura podporovaná v takové míře jako např. ve Francii, ale ve srovnání s jinými státy, např. USA, Nizozemí, jde stále o velkou finanční podporu a pestrost žánrů a stanic – jako v případě ČRo.
3. Závěrem:
■ Debata s panem Pokorným překročila původně stanovený čas, stálo by za zvážení, zda by část programu s úvodním hostem neměla být delší.
■ Účast na Setkání byla nízká – ze strany členů Klubu i rozhlasových pracovníků. Ti, kteří přišli, byli ale aktivní, probírala se zajímavá témata, padaly dotazy a vedl se živý dialog.
Zapsal: Jiří Kalibera a Roman Elner
Žádné komentáře:
Okomentovat